Dnes se spousta lidí stěhuje na venkov, kde hledají především lacinější bydlení, ale také klid a soukromí. K tomu také patří i prostor zahrady, který se dá před zraky zvědavců, ale i závistivců, oddělit více způsoby. Ale pouze živý plot lze považovat za přirozený a hodící se do každého interiéru.
Ze živého plotu se nemusí dělat jen ohrazení zahrady, ale i vnitřní dělení, případně další parková kouzla, jak je známe třeba ze zámeckých zahrad.
Výhody živého plotu
Živý plot není jen ohrazení nějakého prostoru, ale má hodnotu estetickou a přispívá k příjemné atmosféře zahrady. Bohatá zeleň pomáhá k tvorbě lepšího mikroklimatu, je domovem různých tvorů, zejména různého ptactva.
Druhy živého plotu
Živý plot lze teoreticky vytvořit z každé křovinaté rostliny, ovšem podle zkušeností a rad odborníků se zaměříme jen na některé druhy.
Tis (Taxus) je oblíbený především ve Velké Británii, kde se vytváří lemy kolem záhonů. Jde o nenáročnou rostlinu, která roste na slunci i ve stínu, snáší dobře i vrstvy sněhu. Tis má rád kyprou a mírně vlhkou půdu, dokáže se také prosadit i proti kořenům velkých stromů, jen pomalu roste.
Cypřiš (Chameaciparis) dokáže vytvořit pohledově neprodyšnou stěnu po celý rok. Cypřišů existuje mnoho druhů a různým využití, celkově jim prospívá chráněné stanoviště s vlhkým vzduchem a mírně vlhkou půdou. Mladé stromky jsou sice choulostivější, ale starší již snášejí sucho, na zimu je cypřiše nutno svázat, aby je nepolámal sníh.
Thuje (Thuja ocidentalis) je pomalu rostoucí kulovitý keř, vhodný spíše do malých zahrad a předzahrádek, dobře roste i v nádobách. Používá se na ploty do výšky jednoho metru. Vyžaduje však kvalitní a lehčí půdu a dostatek světla. Při delším suchu shazuje starší jehlice a řídne.
Ptačí zob (Ligustrum vulgae) je středně rostoucí široce větvený keř o výšce do 2 metrů. Květy drobné bílé v hroznech. Vhodný do volně rostoucích i tvarovaných nižších živých plotů. Rychle rostoucí, nenáročný, odolný, dobře se tvaruje.
Dřišťál (Berberis thunbergii ‘Atropurpurea’) tvoří pichlavý neprostupný plot.
Gledicie pochází z Japonska je také neprostupná, má ale ještě větší trny než dřišťál a je i vyšší.
Habr obecný (Carpinus betulus L.) je originál mezi listnáči, je totiž neprůhledný i v zimě, protože staré listy opadají až s vývojem nových jarních. Sm léty má silně a hustě větvoví, ve kterém žije mnoho druhů ptáctva.
Péče o živé ploty
Živé ploty se pěstují velmi husté, proto vyžadují zvláštní péči. Především je třeba jim dopřát dostatek vláhy, a to i když třeba sprchlo. Voda po hustém listoví totiž stéká. Někdo udržuje živý plot v nešlechtěném stavu, plot za čas bují do velkých rozměrů, ale když je velká zahrada, na škodu to určitě není. Jinak je potřeba plot podle druhů tvarovat a pravidelná zastřihávat, u jiných stačí jednou ročně.
Bez stříhání je plot řídký a neúčelný, stačí k tomu dvousečné a pákové nůžky na živé ploty. Pokud máme plotu mnoho, jistě se vyplatí nůžky elektrické. Pro rovnost střihu se vyplatí střihat alespoň podle nataženého provázku, abychom nedopadli jako Voskovec a Werich v Hej rup!
Kvetoucí živé ploty je třeba zastřihovat až po odkvětu, plodící a opadavé keře až v době vegetačního klidu, jinak vždy zelené keře od září až do prvních mrazů. Husté živé ploty by měly být tvarovány tak, aby se směrem nahoru zužovaly. Díky tomuto tvaru se zrychlí odtok vody a spodní větve budou mít více světla.
Živý ploty je potřeba také pravidelně hnojit kompostem či minerálními hnojivy alespoň dvakrát ročně. Kořeny, zvláště proti suchu, je možno zasypat vrstvou mulče. Jinak i netvarované živé ploty je nutno ošetřovat tzv. prosvětlovacím řezem, kdy se odstraní starší a hlavně uschlé dřevo, plot se tak zmladí.
