Jednou z věcí, která by neměla na zahradě chybět, je skalka. Někdo má to štěstí, že mu ji již vytvořila příroda, jiný si ji vybuduje sám. A věřte, že to není nic těžkého, občas ale bývá těžké ji udržet v kultivovaném stavu. Hlavní problém je, abychom skalku raději zaměřili na suchomilné rostliny, než vodomilné. Přesto ale bazének či rybníček může součástí skalky být.
Kde mít skalku
Zahrada by neměla být jen místo, kde máme záhony, trávník a stromy, ale měla by mít nějaký hlubší smysl. Ten bychom si měli jasně stanovit při jejím počátečním budování. Můžeme pravdu pokrýt zahradu řadami záhonů, ale také zde vybudovat odpočinkovou část. Abychom se ale v takové zahradě cítili dobře, měli bychom vycházet z toho, že zahrada je příroda, jen s tím rozdílem, že zde přírodu vytváříme sami.
A skalka by měla také z toho vycházet, ale její umístění může být různé. Může se stát ústředním bodem zahrady, ale také může stát na okraji, zvláště když by navazovala na starou kamennou zeď nebo terasu. Skalku vybudujme raději tam, kde bychom pracně zřizovali záhony, třeba ve svahu. Místo by mělo být slunné, proto ne v blízkosti stromů, zejména ovocných a listnatých. Jeden smrk či zerav určitě na závadu nebude, naopak vhodně skalku doplní.
Základ skalky
Skalka by měla působit přirozeně, použijme proto kameny, které se v okolí vyskytují. Není-li to možné, pak bychom ve skalce měli mít jeden či dva druhy kamenů. Na druhou stranu, chystáme-li se na vrchol postavit trpaslíka, může skalka vypadat jak sbírka minerálů v muzeu.
Obvykle se skalka buduje od velkých kamenů k menším. Pokud ji stavíme na mokřině, jak již bylo naznačeno, raději podloží odvodníme, nebo skalku postavíme jinde. Na místě skalky důkladně odkopejme všechnu trávu a plevely i s kořeny, chemii raději nepoužívejme. Jednotlivé kameny stavme na největší plochu, pak vypadají přirozeně. Mezi kameny sypme raději písek nebo drobné kamení, než hlínu ze zahrádky, dobrý je čistý substrát. Když se blíží hmota skalky k vámi požadovanému tvaru, připravme si podloží pro výsadbu rostliny, zejména podle toho, jak hlubokou zem jednotlivé druhy potřebují. Pro další vývoj počítejme s tím, že i zde bychom měli šetřit.
Kameny, zejména ty při okraji skalky, zapustíme tak třetinou do země. Jednak tím zamezíme vrůstání plevele do skalky, a pak můžeme na nich lépe stát při údržbě skalky (pletí apod.). Pamatujme při budování skalky na nejí prostupnost, abychom se snadno dostali do všem míst a mohli se tak o skalku starat. Pěkné působí i třeba schůdky, pokud jsou složené z kamene jako skalka a ne z betonových prefabrikátů.
Úprava skalky
Skalka může vypadat různě. Máme-li ji do svahu, může tvořit jeho část, může ale také dominovat a zahradu kolem sebe převyšovat. Pokud máme nějaký krásný kámen, můžeme ho postavit na vršek, dokonce je možné zde mít kámen připomínající sochu, ale vždy se snažme o budování přírody a ne lapidária. Mějme na paměti, že i ty nejlepší zahradnické myšlenky jsou bez pracné údržby krásné jeden či dva roky. Buďme proto skromnější, protože skalku můžeme časem doplňovat s tím, že již víme, co se sem nejlépe hodí a co zde nejlépe roste.
Výsadba na skalce
Na skalce si můžeme dovolit vysázet nějaké výjimečné rostliny, ale buďme skromní, protože během let by se to mohlo obrátit proti nám. Než začneme sázet rostliny, nechme skalku “holou” nějaký čas, aby si kameny a hlína sedly a my viděli, jak zejména reaguje na déšť a vodu. Klidně skalku zbudujme na podzim a osázejme až na jaře. Ještě jedna rada, zvolme si na skalku ty rostlinky, které mají podobné nároky na vodu, stanoviště a podobně. Ušetříme si tím mnoho práce a starostí.
Údržba skalky
Skalka my měla být stále “čistá”, tedy bez plevele a bez napadaného listí. Tomu zabráníme již při založeni, že listnaté stromy v nejbližším okolí pokud možno nebudou. U skalky je totiž proti záhonům největší nebezpečí v tom, že když ji necháme nějaký čas bez péče, že se pak velmi těžko obnovuje, protože zem je zde mělká a kamení nedovoluje hlubší rytí a kořeny plevelů se mezi kameny velmi dobře drží.
Voda a skalka
O vodě jsme jsme se již zmínili. Sama je pěkným doplňkem skalky, ovšem voda by od skalky měla být izolovaná, skalka je totiž většinou vhodná pro suchomilné rostliny. Na úpatí lze mít jezírko či tůňku, pěkný je i pramínek vody, který skalkou svrchu protéká. Většinou na zahradě potůček nemáme, tak to můžeme vyřešit čerpadlem a koloběhem vody v systému. Pokud s tím nemáme zkušenosti, raději se poraďme s nějakým odborníkem.
